přírodní památka
nadmořská výška 220–239 m n. m.
rozloha 72,84 ha
Les jako každý jiný. Anebo ne?
Les v přírodní památce Víno je výjimečný – svědčí o tom přítomnost chráněného brouka roháče obecného. Ten si ho vybral za svůj domov, podobně jako blízkou přírodní památku Olešnice. Jejich výjimečnost nemusí být na první pohled zřejmá, vynikne až ve srovnání s ostatními lesy v Česku. Ve Víně totiž mezi stromy převládají dub zimní a habr obecný, což odpovídá složení lesa, který by na tomto místě vyrostl přirozeně. Navíc se jedná o les s různě starými stromy, včetně těch starších 120 let. Málo zastoupeny jsou jen mladší stromy, proto je třeba začít les citlivým hospodařením obnovovat.
Pole vytvořil člověk, les… také
Většina našich lesů je hospodářských, což znamená, že jít na procházku do takového lesa je podobné, jako jít na pole se stromy. Člověk ho vysadil, za nějaký čas ho sklidí a mezitím ho uklízí od toho, co by mu mohlo překážet – přebytečné stromy, padlé kmeny apod. Druhy stromů nevybírá tolik podle jejich přirozeného výskytu v krajině, ale spíš podle ekonomické návratnosti. Proto se těšme z každého lesa, kde se hospodaří přírodě blízkým způsobem – najdeme tam různě staré stromy, jejichž druhy odpovídají těm, které by na místě přirozeně rostly. Ty staré a odumřelé jsou ponechány na místě, aby se rozpadly. Tak jako je to v lese Víno.
Mizející roháč obecný
Říkáte si, že starých a rozpadajících se stromů musí být v lesích přece dost? Není tomu tak a svědčí o tom i vzácnost roháče obecného. Dříve žil v listnatých lesích po celé republice, ale kvůli nahrazování listnatých lesů jehličnatými a úbytku trouchnivějícího dříví v lese se stal silně ohroženým. Roháč totiž potřebuje ke svému životu dostatek mrtvého dřeva listnáčů, zejména dubů. Do rozpadajícího dřeva klade vajíčka a živí se jím jeho larvy. A v podobě larvy stráví roháč 4–6 let! Nejde však jen o roháče – ve Víně žije dvacet druhů brouků, kteří jsou vázaní na mrtvé dřevo. Každý druh navíc upřednostňuje dřevo v jiné fázi rozpadu. Poněkud paradoxně tak musíme pěstovat stromy, které budou jako mrtvé dřevo průběžně k dispozici broukům i do budoucna. Chráněné lesy takový přístup umožňují snáz než ty hospodářské.
Nechtějme les jako zahradu
Les by neměl vypadat jako naše pečlivě upravená zahrada – se shrabaným listím, uklizenými větvemi a vykopanými pařezy. Naopak, nechme „úklid“ lesa co nejvíc na přírodě (s výjimkou našeho vlastního nepořádku, ten je potřeba uklidit ze zahrady i z lesa). A mysleme na to, že v lese jsme vždy jako u někoho na návštěvě. Ve Víně přicházíme domů k roháči obecnému.
Jsme vítáni, jestliže:
- roháče nechytáme a nerušíme;
- neničíme a neodnášíme trouchnivějící dřevo – víme, jak je pro život v lese důležité;
- víme, jak se chovat v lese, aby po naší návštěvě nezůstalo ani stopy.