Domů U Císařské Studánky – Tady Les Může Růst Podle Svého

U Císařské studánky – tady les může růst podle svého

přírodní památka
nadmořská výška 272–278 m n. m.
rozloha 1,30 ha

  Mapa území v GIS KHK

Les potřebuje stromy mrtvé i živé

Známkou přirozeného lesa je, že se v něm kromě mladých a dospělých stromů vyskytují i ty staré, odumírající, a dokonce i ty popadané a trouchnivějící. Stejně jako v území U Císařské studánky. Mrtvé dřevo je totiž pro život v lese nezbytné. Potkáváte takových lesů při svých výletech málo? Není divu, tento stav není pro současné lesy zrovna typický, protože se v něm dřevo netěží tak snadno. Za běžný les jsme naopak začali považovat les „uklizený“, který nám ani dřevorubcům pod nohy neklade žádné překážky.

Ochrana jako volné pole působnosti pro přírodu

V přírodní památce U Císařské studánky je už sto let chráněn zbytek starého převážně bukového lesa. K ochraně lesa se přidala i snaha o zachování přirozeného procesu jeho zániku a obnovy. To znamená, že zde správci lesa zasahují jen minimálně a většinu dění řídí příroda podle vlastní vůle. Staré stromy s dutinami tu zůstávají, aby mohly sloužit jako úkryt ptákům a netopýrům. U Císařské studánky při posledním průzkumu hnízdil třeba strakapoud prostřední nebo netopýr rezavý. Na mrtvém dřevě si pochutnává celá řada brouků, včetně vzácných druhů.

U Cisařské studánky 1
Les, ve kterém jsou umožněny přirozené procesy rozpadu a obnovy stromů, působí „neuklizeným“ dojmem.

Je chráněný les automaticky rozmanitý?

U přírodních památek zpravidla platí, že jsou pestrými oázami mezi monotónní hospodářskou krajinou a lesními monokulturami. Nemusí to však platit vždy. Počet druhů zaznamenaných U Císařské studánky mezi lety 2014–2024 sice vzrostl (zejména u brouků), ale kvůli malé rozloze a izolovanosti chráněného území tu žije jen málo druhů obratlovců. Malý kousek lesa proto pestrost krajiny nezachrání, ale je dobrým začátkem pro obnovu dalších lesů blíže k přirozenému stavu.

U Cisařské studánky 2
Mrtvé stromy zůstávají v území k samovolnému rozpadu.

Člověk může kazit i napravovat

I když je cílem ochrany území ponechání co největšího prostoru přírodě, lesnický zásah je čas od času nutný. Je však potřeba, aby byl promyšlený, protože může vývoj lesa v dobrém i zlém ovlivnit na desítky let. Například v roce 1988 část lesa poškodil vítr, načež i přes status chráněného území popadané stromy lidé odvezli a místo nich nově vysázeli smrky a borovice, které by tu přirozeně nerostly. Tím oddálili dosažení přirozeného stavu lesa.

Nyní se lesníci soustředí jen na seřezávání stromů, které jsou nebezpečné návštěvníkům území. Jejich torza a dřevo však ponechávají na místě, aby se mohly samy rozložit a rozpadnout. Někdy je také potřeba, aby podpořili obnovu lesa dočasným oplocením či nátěry mladých listnáčů, které ohrožuje nadměrný zájem zvěře si na nich pochutnat.

U Cisařské studánky 3
Péče o les může zahrnovat i prořezávku nepůvodních smrků, aby původní listnaté druhy získaly více prostoru.

Jste vítáni, jestliže:

  • v lese nerozděláváte oheň;
  • obaly od svačiny si odnesete;
  • přicházíte přírodu pozorovat, ne ji narušovat či jí dokonce škodit.

Autor

Michal Brodský