přírodní památka
nadmořská výška 322–358 m n. m.
rozloha 3,83 ha
Proudila tudy láva
Čím to tady začalo? Příběh začala psát samotná Země zhruba před 17 miliony lety. Tehdy mezi Jičínem a Mladou Boleslaví probíhal puklinový zlom a podél něj docházelo k výbuchům lávy. Ze Země tu vystoupilo několik sopečných kuželů. Svatá Anna a sousední vrchy Dubolka a Houser jsou v podzemí propojeny soustavou přívodních kanálů, kterými proudila láva. Na povrchu se ochladila a vznikl čedič.
Jak zde lidé dříve hospodařili
Kopci dala jméno kaple, kterou zde hrabě Šlik nechal postavit kolem roku 1670 jako jeden z bodů promyšleného uspořádání barokní krajiny. Mapy stabilního katastru, pořizované v letech 1826–1843, vrch zobrazují už jako zalesněný, a takový zůstal dodnes. Lidé sem chodívali sbírat klestí, osekávat výmladky pařezů na topení a hrabat stelivo pro domácí zvířata. Průběžně tak z půdy odebírali živiny. Jejich velké hromadění v současnosti vede ke „zesmetištnění“, kdy nepůvodní bezy nebo jasany válcují pestrost mnoha původních druhů kytek i stromů.
Dubohabřina s ohroženými druhy
Dnes na čedičovém vrchu Svatá Anna chceme zachovat listnatý les bez nepůvodních druhů s dubem zimním, habrem, lípou srdčitou, javorem mléčem a jilmem habrolistým. Mozaika různě starých porostů se světlinami poskytne vhodné prostředí mnoha druhům zvířat i bylin.
Rozmanitý příběh Svaté Anny
Tuto přírodní a kulturní památku můžeme číst jako příběh, který začala psát samotná Země, člověk ji spojil s nebem a příroda zabydlela svojí rozmanitostí. Až sem půjdete na procházku, možná potkáte slepýše křehkého, ještěrku živorodou nebo ťuhýka obecného. Radost pocítíte z krásně kvetoucí lilie zlatohlavé, silenky noční, černýše rolního, hruštičky menší či černohlávka velkokvětého. Oproti okolní krajině máme na tomto místě příležitost udržet přírodu opravdu rozmanitou.
Jste vítáni, jestliže:
- obdivujete vzácné byliny, ale netrháte je;
- pozorujete místní přírodu, ale neničíte ji;
- nepouštíte své psy z vodítka, aby neplašili zvířata.