přírodní památka
nadmořská výška 340–375 m n. m.
rozloha 0,98 ha
Ze dna starohorního oceánu
Zářez potoka nad obcí Stav tvoří malý kaňon a je nádherným příkladem postupného dlouhodobého vývoje epigenetického (zděděného) údolí. Podobná souvrství takto starých usazenin tvoří základ stavby středních Čech. Až na toto místo zavítáte, budete ohromeni, jakých hloubek z nitra i minulosti Země se dotýkáte, když se tady dotknete „obyčejné“ břidlice.
Síla Země a síla vody
Síla vody odkryla v tomto údolí břidlice, které vznikly na dně starohorního oceánu před více než 500 miliony let. V době, kdy v něm žily všechny mnohobuněčné organismy, neboť atmosféra je ještě dost nechránila před kosmickým zářením. O hodně později, v paleozoiku (prvohorách), se břidlice vrásněním dostaly do hloubky několika kilometrů pod zemský povrch, kde se působením teploty přeměnily na jinou horninu – fylit. A během nejmladší geologické éry kenozoika (velmi zhruba před 60 miliony let ve čtvrtohorách) potok postupně prohluboval údolí natolik, že pod mladšími uloženinami odkryl podložní vrstvu.
Přírodě blízká bučina
Při péči o původní bukový les také počítáme se zapojením přírodních tvořivých sil a napodobujeme je při hospodaření. Stromy tu rostou na obtížně dostupných údolních svazích. Je tedy přirozené, že tu zachováváme suché, spadlé a vyvrácené stromy. Kmeny necháváme zetlít až do úplného rozpadu dřeva. Vyhovuje to mnoha druhům hub, ale také brouků a hmyzu. Loví je ptáci, kteří tu zároveň nacházejí mnoho dobrých míst k hnízdění. Les postupně přenecháváme samovolnému vývoji. Když takto vydržíme (ne)hospodařit několik desítek let, naše děti a jejich děti tu budou obdivovat les přírodní.
Jste vítáni, jestliže:
- nesešlapáváte příkré svahy údolí;
- neodnášíte starodávné břidlice;
- nekopete do ležících rozpadajících se kmenů, které obývá mnoho druhů hmyzu a hub;
- nenarušujete dutiny stromů, mohou v nich hnízdit ptáci nebo odpočívat netopýři.