Domů Sítovka – Prosperita Bez Člověka

Sítovka – prosperita bez člověka

přírodní památka
nadmořská výška 255–263 m n. m.
rozloha 12,30 ha

Továrna na dřevo – (ne)dospěli jsme k poušti

Až do konce 50. let minulého století byly lesy na Sítovce převážně smrkoborové a uměle vysazené. Smrk je však typickou horskou dřevinou. Svědčí mu podmínky o 600 metrů výše. Takové najdeme nejblíž asi od poloviny Černé hory v Krkonoších. Důvody proč se zde lidé pokoušeli pěstovat právě borovici a smrk, jsou zřejmé – oba druhy rostou poměrně rychle, mají kmeny s velkou výtěžností řeziva. Borovici se na zdejší půdě mohlo dobře dařit. Les na Sítovce ještě po druhé světové válce měl sloužit hlavně na „výrobu dřeva“. Z takového lesa by se časem stala druhově chudá poušť se stejně starými stromy, několika málo druhy keřů a bylin v podrostu.

Zdivočelý les – jak si příroda sama pomáhá

Naštěstí je Sítovka chráněným územím od roku 1960. Prakticky to znamená, že lesníci zde stromy téměř netěží, část porostu ponechávají samovolnému vývoji. I když les svým složením stále není přirozený, začíná se mu podobat. Vedle nepůvodních borovic a smrku se tady bez toho, aby je člověk vysazoval, objevují listnaté stromy – habr, dub, jilm, lípa. To jsou druhy, kterým místní přírodní podmínky svědčí nejvíce. Listnaté stromy se tady pomalu objevují různě rychle a na různých místech. Najdeme zde malé semenáčky, větší stromky i dospělé stromy – všechna stromová patra tak, jak to bývá v přírodních lesích. Neméně důležité je ale také „mrtvé“ dřevo, které nikdo z lesa neodváží, a které zůstává na místě. 

Sítovka
V přírodní památce Sítovka byly v minulosti vysázené nepůvodní borovice. Jejich kácením vznikají světliny, kde dostanou šanci na zmlazení místní listnaté stromy.

Chodit se jen dívat – jak přírodě pomůžeme

PP Sítovka je cenná právě tím, že se zdejší les vyvíjí jen s malými zásahy lesníků. Ty jsou zaměřeny likvidaci nepůvodních druhů – hlavně smrku a borovice. Jejich kácením vznikají světliny, kde se postupně prosadí druhy místních listnatých dřevin. Přirozeně obnovovaný les tak bude mít všechna patra od mechového, přes bylinné, keřové a stromové. Odumřelé stojící stromy i pokácené stromy zůstanou na místě. Stojící odumřelé stromy se rozkládají pomaleji, než kmeny ležící na vlhké půdě. Nejde o nepořádek v lese, ale o zdroj živin, které se pomalu z odumírajících kmenů pomalu uvolňuje zpět do půdy. Tím slouží jako zdroj energie nastupujícím generacím. O odumírajícím dřevě nemůžeme mluvit jako o mrtvém. Má v sobě desítky druhů dřevokazných hub, rostlin, hmyzu, slouží jako jim domov i spižírna. Není bez zajímavosti, že v sobě drží dost vody. Časem se budeme na les na Sítovce jen chodit dívat a těšit se z toho, že bude k nerozeznání od lesa přirozeného.

Jste vítáni, jestliže

  • si odpadky budete odnášet s sebou;
  • nebudete rozdělávat oheň.

Autor

Michal Brodský