přírodní památka
nadmořská výška 273 m n. m.
rozloha 3,30 ha
Rybník starý přes 250 let – ustálený ekosystém
Kdy naši předci rybník Strašidlo vybudovali asi nezjistíme, ale na mapách z let 1764 až 1768 už na tomto místě rybník je. Tyto mapy zachycují několik rybníků ležících severozápadně od Strašidla, a pravděpodobně sloužily k chovu ryb. V lese je ale už nenajdeme, protože dávno zanikly. Současný rybník Strašidlo je mělký, s hustou vegetací na rozlehlých mělčinách a s podmáčenými plochami v okolí. Tím je ideálním místem pro rozmnožování i přezimování obojživelníků, hlavně vzácné žabky kuňky ohnivé, ale také čolků, skokanů a dalších.
Mělký zarostlý rybník – ráj obojživelníků
Mělké vody zarostlé vegetací jsou vhodným místem k jarnímu rozmnožování žabky kuňky ohnivé i dalších méně vzácných obojživelníků. Nízká hladina vody se rychle prohřeje, a na rostliny, kameny a popadané větve pod vodou obojživelníci kladou shluky vajíček. Z nich se vylíhnou pulci, kteří se v podvodním labyrintu schovávají před predátory. Když dospějí, stěhují se obojživelníci na okolní plochy na březích. Tam po nocích loví drobné bezobratlé živočichy. Zimují pod kameny, v dírách v zemi, pod kořeny atd., zejména v místech, která nepromrzají. Daří se tady i užovce obojkové, protože obojživelníci jsou její oblíbenou potravou. Přírodní památka Rybník Strašidlo vyhovuje obojživelníkům i užovkám.
Nezarůst, ani nevyčistit – nechme to být, jak to je
Kdyby okolní náletové dřeviny – olše, vrby, topoly apod. zarůstaly břehy příliš hustě, mělčiny by byly zastíněné, a špatně by se prohřívaly. To by neprospívalo ani kuňkám, ani ostatním obojživelníkům, a konečně ani užovkám. Proto je důležité okolní mladé stromy občas vyřezat. Na druhou stranu by obojživelníkům vadilo i důkladné odbahnění a vyčištění rybníka, protože by byl rybník hlubší, chladnější, a bez potřebné vegetace. Lovili by je vodní ptáci a dravé ryby. Na souši dospělé obojživelníky mohou sežrat divoká prasata, nebo je může rozjezdit těžká lesní technika v době, kdy se obojživelníci nerozmnožují ve vodě, a okolní půda není promrzlá a tvrdá.
Jste vítáni, jestliže:
- si odpadky budete odnášet s sebou;
- obojživelníky budete jen pozorovat a nebudete je chytat (ani jako pulce);
- zahledíte se na mělčiny zarostlé rákosím a představíte si, že tak vypadaly prvohorní pralesy, ze kterých vznikalo černé uhlí. POZOR! V té době čolek, který teď měří sotva 10 cm a nevědomky byste ho zašlápli, byl dlouhý 3 metry a bez problémů by vás ulovil!