přírodní památka
nadmořská výška 220–260 m n. m.
rozloha 388,49 ha
Roháč obecný, vzácný obyvatel zdejšího lesa
Přírodní památka Olešnice a její starý dubový porost jsou výjimečné, protože zde stále můžeme potkat roháče obecného. Je to největší evropský brouk, který byl dříve rozšířený v lesích po celé republice. Dnes už ho najdeme jen v několika oblastech a Olešnice je jednou z nich.
Podmínky vhodné pro roháče
Představte si, že by vám někdo vyhodil všechny potraviny z lednice a nechal vám pouze prázdnou skříň. Takhle se cítí roháč obecný, když mu lidé z lesa odstraní všechny staré stromy, jejich torza, pařezy a trouchnivějící dřevo. Na rozdíl od nás si však nemůže zajít znovu nakoupit, a proto z takového lesa pravděpodobně zmizí. Do rozpadajícího se dřeva klade vajíčka samička a živí se jím larvy. A roháč obecný stráví jako larva drtivou většinu svého života. Dospělý brouk totiž žije jen několik měsíců, zatímco larvou je roháč zhruba čtyři až šest let.
Mnoho povyku kvůli broukovi?
Proč přizpůsobovat to, jak v lese hospodaříme, zrovna roháčovi? Protože druhů rostlin i živočichů z naší krajiny ubývá a mnoho z nich má čím dál méně míst, kde mohou růst a žít. Navíc území málokdy vyhovuje jen jedné konkrétní rostlině či jednomu živočichovi. S roháčem obecným v Olešnici žije přes 70 druhů brouků, včetně dalších chráněných druhů (třeba zlatohlávek skvostný). Vyskytují se zde i chráněné druhy rostlin. K nejvzácnějším patří pěchava slatinná, kosatec sibiřský a šišák hrálovitý na bývalých loukách u Olešnického potoka.
Jak zachovat les pro roháče
Kvůli úbytku listnatých lesů se roháč obecný nemůže snadno přesunout do vedlejšího lesa, když mu podmínky přestanou vyhovovat. Proto je někdy potřeba zásah člověka, třeba když les příliš zhoustne. Dospělí brouci potřebují prostupný les, v tom hustém se nemohou pohybovat. Jeho prostupnosti napomáhají světliny, paseky, někdy i vhodně navržené lesní cesty.
Přítomnost roháče neznamená, že se v lese nesmí těžit dřevo. Jen je potřeba těžit ho s rozmyslem, zmenšit plochy pasek, neodstraňovat pařezy. Pokácené dřevo je třeba naopak co nejrychleji odvézt, aby do něj samice nestihly naklást vajíčka.
Chtěl/a bych toho roháče taky někdy vidět
Dospělé roháče můžete v lese pozorovat přibližně od května do srpna. Přes den je můžete zahlédnout na kmenech či v korunách stromů, k večeru začínají být aktivní. Pokud roháče v lese zahlédnete, nechytejte je a neubližujte jim. Můžete je pozorovat nebo si je vyfotit. Svou fotografií se pak můžete pochlubit na e-mailové adrese mzchu@khk.cz nebo své pozorování zaznamenat do aplikace iNaturalist.
Jste vítáni, jestliže:
- neničíte pařezy a záměrně nerozšlapáváte trouchnivějící dřevo;
- si roháče prohlížíte pouze očima;
- znáte a dodržujete pravidla pohybu v lese – své odpadky odnesete až do civilizace k popelnici, s ohněm počkáte na tábořiště mimo les, víte, že rostlinám se lépe daří v lese než ve váze atd.