Domů Oblasti Životní Prostředí a Zemědělství Zvláště Chráněná Území Dubolka – Sopečný Kaňon Porostlý Kvetoucí Stepí

Dubolka – sopečný kaňon porostlý kvetoucí stepí

přírodní památka
nadmořská výška 340–380 m n. m.
rozloha 2,15 ha

Společná historie jičínského vulkanické pole

Tři pahorky přírodní památky Dubolka dokazují pradávnou sopečnou historii, která spoluvytvářela Český masiv, jednu ze dvou geologických jednotek na území dnešního Česka. Sopek tu však bylo víc. Sousední kopce Svatá Anna a Houser jsou s Dubolkou pod zemí dokonce spojeny v jeden celek přívodními kanály. Zhruba před 17 miliony lety ve třetihorách totiž mezi Jičínem a Mladou Boleslaví probíhal puklinový zlom a podél něj docházelo k výbuchům lávy. Ze Země tu vystoupilo několik sopečných kuželů. Mezi nimi 10–15 km vzdálený Veliš, Zebín a Trosky, na které je z Dubolky pěkný výhled.

Dubolka
Vystouplý pahorek vlevo je Špičák, součást přírodní památky Dubolka. Vpravo vzadu výhled na 15 km vzdálené Trosky, také sopečného původu ze stejného období.

Jako Stromboli

Na všech pahorcích nacházíme podobné kameny s pórovitou strukturou. Této vulkanické hornině se odborně říká nefelinický bazanit. Vidíme v nich bublinky, jak je utvořily horké plyny, které se při výbuchu na povrchu země míchaly s lávou. Vznikaly krátkodobými, rytmicky se opakujícími výbuchy. Každý takový výbuch, doprovázený hlasitým zvukem, způsoboval prasknutí kapsy sopečných plynů. Stoupaly k povrchu sopouchem a vytlačovaly přitom horké magma. Dnešní podobu pahorků dotvarovalo následné zvětrávání trvající miliony let a také těžba kamene. Čedičové kupy nyní okolní terén přesahují o 20–30 metrů.

Dubolka
Slovo čedič se rozšířilo během národního obrození z tvaru „čadič“ a znamená něco očouzeného. Je to černý, šedý nebo i naoranžovělý kámen, který obsahuje drobné bublinky.
Dubolka
Dubolka
Stoupáte-li po čedičové kupě Špičák, nečekaně narazíte na prudké svahy, které klesají jakoby do podzemí.

Kaňon porostlý kvetoucí stepí

Čedič se tu těžil až do roku 1914 a místní ho používaly ke zpevňování cest. Pozůstatkem těžby jsou jámové lomy se stěnami vysokými až 30 metrů. Proto dnešní Dubolka působí jako divoký kaňon. Skály porůstají suché trávníky, skalničky a teplomilné byliny, které nejsou v Královohradeckém kraji obvyklé. Jde o vzácné druhy sušších strání jako je lněnka lnolistá, rozrazil jarní či vikev křovištní a černýš rolní, ale i známější prvosenka jarní.

Dubolka
Jámové lomy se stěnami vysokými až 30 metrů, působí jako divoký kaňon a svádějí k dobrodružství.

Co udělat pro toto místo

V současné době tuto nezvyklou přírodní památku nejvíce ohrožuje rozorávání okrajů polí, zarůstání křovinami a hromaděním odpadků od lidí, kteří sem zavítají. Až se sem vydáte za dobrodružstvím, užijte si toto úžasné místo, ale neničte ho a ukliďte po sobě všechny stopy.

Jste vítáni, jestliže:

  • obdivujete vzácné stepní byliny, ale netrháte je;
  • na skalách nesešlapáváte suché trávníky;
  • neodnášíte kousky čediče ani jiné kameny a neničíte je;
  • nepouštíte své psy z vodítka;
  • po sobě nezanecháváte po sobě žádné odpadky, aby se tu nehromadily černé skládky;
  • chováte se jako na návštěvě;
  • se k tomuto krásnému místu chováte jako k neobyčejné starobylé památce.