Odpověď na žádost o informace doručenou dne 05.06.2025

Odpověď na žádost o informace doručenou dne 05.06.2025

Vážený pane,

dne 05.06.2025 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále také krajský úřad nebo povinný subjekt) Vaši žádost, podanou dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ), kterou se domáháte poskytnutí následujících informací (citace):

„1. Kde konkrétně v § 19 odst. 1 nebo 2 zákona č. 194/2010 Sb. je uvedeno, že zajištění dopravní obslužnosti je podmíněno doloženou nebo pravidelnou poptávkou? Prosím o přesné citace nebo výkladové stanovisko, na jehož základě krajský úřad dospěl k závěru, že nedostatek doložené poptávky znamená absence zákonné povinnosti kraje.

2. Četl někdo z Vašeho úřadu tento zákon nebo jeho důvodovou zprávu?

Pokud ano, žádám o uvedení jména a pracovní pozice osoby, která dospěla k závěru, že neexistence ranních spojů (do 6:00) a nulová noční obsluha nejsou v rozporu s tímto zákonem.

3. Na základě jakého právního předpisu, metodiky nebo rozhodnutí krajský úřad tvrdí, že není povinen zajistit ranní nebo noční spojení do Libereckého kraje, ačkoliv se jedná o spádové město vzdálené méně než 50 km od obce Újezd pod Troskami?

4. Jak kraj vykládá svou zákonnou povinnost zajistit dopravní obslužnost za účelem zaměstnání, pokud fakticky přiznává, že občan z Újezdu pod Troskami nemá žádnou možnost dostat se veřejnou dopravou na směnu do 6:00 ani do Hradce Králové, ani do Liberce?

5. Proč kraj odmítá zajistit noční dopravní obslužnost (např. v pásmu 0:00–5:00), ačkoliv v jiných regionech EU – např. Berlín, Drážďany, Severní Porýní-Vestfálsko – je běžné zajištění i přeshraniční noční dopravy do venkovských oblastí?

Žádám o uvedení právního nebo koncepčního důvodu, proč tento evropsky standardní model není v KHK vůbec uvažován.

6. Jakým způsobem kraj naplňuje své závazky vyplývající z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (zejména články 20 a 28), pokud fakticky znemožňuje osobám se ZTP návrat z krajského města po kulturní akci nebo dojezd na směnu bez vlastního vozidla?“

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod sp. zn. KUKHK-IZ-111/MSZ/2025, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ, která obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ.

O předání byl požádán odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu (vizte organizační strukturu krajského úřadu https://www.khk.cz/urad/organizacni-struktura/odbory), který k Vaší žádosti poskytl následující informace.

K bodu 1. žádosti o informace

Uvedený § 19 odst. 1 a 2 nestanoví, že by byla zákonná povinnost kraje vázána výslovně na doloženou nebo pravidelnou poptávku. Znění zákona však poskytuje krajům prostor pro stanovení rozsahu veřejných služeb na základě místních podmínek. Konkrétně:

• § 19 odst. 1 zní:

„Kraj je povinen zajistit dopravní obslužnost území kraje veřejnými službami v přepravě cestujících v přiměřeném rozsahu.“

Klíčovým pojmem je zde „přiměřený rozsah“, který zákon výslovně nedefinuje, a je tedy ponechán na výkladu a aplikaci jednotlivých krajů v souladu s principy samosprávy, rozpočtových možností a územní specifikace.

• § 19 odst. 2 uvádí:

„Kraj při zajišťování dopravní obslužnosti... spolupracuje s obcemi a přihlíží k jejich podnětům a požadavkům.“

To znamená, že kraj má zákonnou povinnost zohlednit požadavky obcí, ale nikoliv jim v plném rozsahu vyhovět, pokud by to bylo v rozporu s hospodárností nebo reálnými možnostmi.

Z výše uvedeného plyne, že zákon nestanoví automatický nárok každé obce či jednotlivce na konkrétní spoj nebo rozsah spojení – kraj má posuzovat účelnost, efektivitu, ekonomickou přiměřenost a faktickou poptávku, což je běžný výklad nejen v Královéhradeckém kraji, ale napříč republikou.

Tento výklad je v souladu s výkladovou praxí Ministerstva dopravy i judikaturou soudů v jiných oblastech veřejných služeb – vždy je třeba zvažovat přiměřenost nákladů v poměru k veřejnému užitku.

Kraj tak vyhodnocuje dopravní obslužnost na základě:

• dostupných dat o využití spojů,
• místních podmínek (geografie, návaznosti, obyvatelstvo),
• požadavků obcí a veřejnosti,
• a reálných rozpočtových možností.

Z absence „doložené“ nebo „pravidelné“ poptávky tedy kraj nedovozuje, že nemá žádnou zákonnou povinnost. Dovozuje pouze to, že bez reálné poptávky nelze garantovat, že by případný spoj naplnil podmínku přiměřenosti podle zákona.

K bodu 2. žádosti o informace

Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, včetně jeho důvodové zprávy, je při rozhodování o zajištění dopravní obslužnosti standardně vykládán a používán pracovníky krajského úřadu, kteří mají tuto agendu ve své kompetenci. Jedná se zejména o pracovníky odboru dopravy a silničního hospodářství, případně o právní oddělení, pokud je nutné konzultovat výklad právní normy.

Rozhodnutí o konkrétním rozsahu dopravní obslužnosti, tedy o tom, zda budou vedeny spoje v dané denní či noční době, vychází z:

• rámce stanoveného zákonem (zejména § 19 odst. 1, který hovoří o přiměřeném rozsahu),
• dostupného rozpočtu kraje,
• a vyhodnocení reálné poptávky a potřeb v konkrétní lokalitě.

Z výše uvedených důvodů neexistuje žádná konkrétní osoba, která by samostatně učinila závěr o tom, že absence spojů do 6:00 nebo po 22:00 je či není v rozporu se zákonem. Jedná se o kolektivní odborný postup v rámci přípravy dopravního plánování, kde se zohledňují jak legislativní rámce, tak praktické možnosti a reálná využitelnost.

Závěr, že neexistuje právní nárok na zajištění spojů v každé konkrétní hodině dne, vychází z výkladu pojmu „přiměřený rozsah“, který zákon záměrně nedefinuje taxativně, ale nechává jeho naplnění na posouzení krajů v rámci samosprávy. Tento výklad odpovídá rovněž běžné praxi napříč Českou republikou.

K bodu 3. žádosti o informace

Základní povinnost kraje v oblasti veřejné dopravy vyplývá z § 19 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, který stanoví, že kraj je povinen zajistit dopravní obslužnost na svém území ve veřejném zájmu a v přiměřeném rozsahu. Zákon nestanoví žádnou specifickou povinnost zajistit ranní či noční spojení do jiného kraje, ani nedefinuje „spádovost“ jako právně závazné kritérium, podle něhož by měl být rozsah spojů plánován.

Rovněž neexistuje žádná prováděcí vyhláška nebo závazná metodika, která by krajům ukládala, v jakém časovém rozmezí musí být doprava zajištěna, nebo jaké konkrétní trasy musí být obsluhovány. Z toho důvodu je rozsah spojení vždy výsledkem samostatné kompetence kraje v rámci územní samosprávy, plánovací činnosti a vyhodnocení efektivity konkrétní dopravní obslužnosti.

Přestože je Liberec významným městským centrem, není právní povinností Královéhradeckého kraje zajistit do něj ranní nebo noční spojení z každé obce, pokud není doložena dostatečná a dlouhodobá poptávka a pokud takové spojení nelze realizovat v ekonomicky udržitelném režimu.

K bodu 4. žádosti o informace

Zákonná povinnost kraje zajistit dopravní obslužnost vychází z § 19 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících. Tento předpis stanoví, že kraj zajišťuje dopravní obslužnost veřejným zájmem a v přiměřeném rozsahu, přičemž výslovně neurčuje konkrétní časy, směry či povinné cílové destinace, jako je například spojení do Hradce Králové či Liberce před 6:00.

Dopravní obslužnost za účelem zaměstnání je jedním z hlavních účelů veřejné dopravy, nicméně neexistuje zákonná povinnost garantovat spojení ke každému zaměstnavateli nebo do každého spádového města v libovolný čas. Kraj proto přistupuje k plánování spojů na základě:

• reálně doložené přepravní poptávky v konkrétní oblasti,
• možností návazností na jiné spoje v regionu,
• finančních možností kraje a rozpočtu na dopravní obslužnost,
• a možností spolupráce s okolními kraji (např. v rámci mezikrajských smluv).

Pokud v dané lokalitě dlouhodobě neexistuje prokazatelná poptávka po spojení v tak časné ranní době, kraj není ze zákona povinen takové spojení zajišťovat, byť připouštíme, že pro některé obyvatele to může být komplikací. Uvedená situace není důsledkem libovůle, ale výsledkem dlouhodobého vyhodnocení reálného využití spojů a udržitelnosti systému.

Dlouhodobým cílem kraje zůstává zajištění funkčního, přiměřeného a ekonomicky únosného systému dopravní obslužnosti. Návrhy na změny nebo rozšíření konkrétní nabídky spojů je možné individuálně projednat v rámci aktualizací jízdních řádů nebo na základě podnětů obcí, zaměstnavatelů či samotných cestujících.

K bodu 5. žádosti o informace

Královéhradecký kraj v současnosti nezajišťuje noční dopravní obslužnost v časovém pásmu 0:00–5:00 z důvodu absence zákonné povinnosti, minimální reálné poptávky a vysokých provozních nákladů.

Z pohledu legislativy se kraj při plánování dopravní obslužnosti řídí zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, konkrétně ustanovením § 19 odst. 1. Tento zákon kraji ukládá zajištění dopravní obslužnosti v přiměřeném rozsahu, nikoli však v konkrétním časovém rozsahu nebo v rámci nepřetržitého provozu.

Noční doprava, jak ji známe z vybraných regionů Německa či jiných zemí EU, je obvykle možná díky:

• zásadně vyšším veřejným dotacím ze strany státu či spolkových zemí,
• hustší síti měst a obcí s vyšší koncentrací obyvatel, a tedy vyšší poptávkou,
• a často také jinému právnímu a finančnímu modelu fungování veřejné dopravy, než je běžné v ČR.

V rámci Česka zajišťují noční spoje (zejména v městských aglomeracích) především města prostřednictvím městské hromadné dopravy. Zajištění noční regionální dopravy v řídce osídlených oblastech by vedlo k nízkému využití a výraznému zatížení krajského rozpočtu, a to bez adekvátního přínosu pro většinu obyvatel.

Královéhradecký kraj je při nakládání s veřejnými prostředky vázán zásadou péče řádného hospodáře a musí zajistit, aby vynaložené náklady odpovídaly dosaženému efektu. Z tohoto důvodu v současnosti neuvažuje o zavedení nočních spojů jako standardní součásti dopravní obslužnosti. Vývoj v zahraničí sledujeme, nicméně nelze automaticky přebírat modely z jiných zemí, jejichž podmínky (zejména demografické a rozpočtové) jsou zcela odlišné. Pokud by v budoucnu vznikl konkrétní projekt nebo poptávka ze strany obcí či zaměstnavatelů, je kraj připraven ji individuálně posoudit.

K bodu 6. žádosti o informace

Královéhradecký kraj si je vědom významu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a zejména článků 20 a 28, které se týkají samostatného pohybu, přístupu ke službám a důstojných životních podmínek. Kraj proto v rámci svých kompetencí a rozpočtových možností systematicky podporuje bezbariérovost veřejné dopravy a přístupnost služeb.

Konkrétně se jedná například o:

• požadavek na nízkopodlažní vozidla u všech nově nasazovaných autobusů,
• přizpůsobení zastávek a terminálů pro nástup osob se sníženou schopností pohybu a orientace,
• smluvní podmínky s dopravci, které zavazují k poskytování přepravy osob se ZTP, včetně povinnosti školení personálu,

Co se týká konkrétní obslužnosti večerními spoji nebo v časných ranních hodinách, jedná se o problematiku, která zasahuje do oblasti plánování dopravní sítě a efektivity provozu. Kraj nemá zákonnou povinnost zajišťovat dopravu v každém časovém pásmu pro každou obec. Prioritizace spočívá v tom, aby bylo možné z veřejných prostředků udržet co nejširší dostupnost během dne pro co nejvíce obyvatel.

Přesto kraj nezavírá dveře ani možnostem zajištění doplňkových forem dopravy, například poptávkové dopravy nebo individuálních řešení v rámci sociálních služeb. Tyto nástroje však vyžadují podrobnější analýzu a v některých případech i spolufinancování ze strany obcí nebo dalších subjektů.

Závěrem je třeba zdůraznit, že zásady Úmluvy nejsou automatickým titulem pro nárok na jakoukoli konkrétní dopravní službu – kraj je naplňuje systémově, nikoli formou individuálních přeprav.

Odpověď zasíláme dle Vašeho požadavku elektronicky do Vaší datové schránky.

Mgr. Alena Koukalová
vedoucí oddělení stížností a dozoru obcí