Odpověď na žádost o informace doručenou dne 05.06.2025

Odpověď na žádost o informace doručenou dne 05.06.2025

Vážený pane,

dne 03.06.2025 obdržel Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále také krajský úřad nebo povinný subjekt) prostřednictvím datové schránky Vaši žádost dle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ), jíž se domáháte poskytnutí následujících informací (citace):

„1) Nezajištění večerní dopravní obslužnosti

1. Kdo je odpovědný za rozhodnutí nezajišťovat večerní spoje v některých obcích Královéhradeckého kraje?

2. Na základě jakých právních analýz bylo určeno, že kraj nemá povinnost zajistit večerní dopravu?

3. Proč nebyla večerní dopravní obslužnost alespoň částečně zajištěna, např. formou mikrobusu, taxi na zavolání nebo obdobné služby?

4. Existuje analýza potřebnosti večerní dopravy na úrovni jednotlivých obcí? Pokud ano, žádám o její poskytnutí.

5. Jak kraj zajišťuje plnění povinností vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením ve vztahu k dopravní obslužnosti mimo běžný denní provoz?

2) Chybějící online nákup jízdenek a digitalizace

6. Proč Královéhradecký kraj neumožňuje online nákup jízdních dokladů?

7. Kdy se kraj poprvé dozvěděl, že jiné kraje umožňují online nákup (např. PID Lítačka, DÚKapka, IDS JMK, Moje DPO)?

8. Kdo konkrétně je odpovědný za stav, že v roce 2025 krajský IDS nemá aplikaci s možností nákupu jízdného?

9. Jaké konkrétní kroky byly od roku 2020 podniknuty pro vytvoření aplikace nebo e-shopu? Žádám seznam dokumentů, zápisů, zadání.

10. Jaké byly důvody nečinnosti v této oblasti, a kdo za ni nese odpovědnost?

3) Porovnání s Německem a ostatními zeměmi EU

11. Proč Královéhradecký kraj nedosahuje srovnatelné kvality služeb jako okolní země EU (např. Deutschland Ticket, mototaxi, mikrobusové služby)?

12. Je povinností kraje sledovat trendy a příklady dobré praxe v zahraničí? Pokud ano, jaké výstupy byly zaznamenány z takového sledování?

13. Jaké zahraniční aplikace pro dopravu kraj sleduje a zohledňuje při své práci (např. Rheinbahn, BVG, VBB)?

14. Kdy se kraj poprvé dozvěděl o možnosti nákupu Deutschland Ticketu přes mobilní aplikaci pro cizince bez SIPO a registrace?

15. Jaký postoj zaujímá kraj k tomu, že v SRN mají stovky aplikací na řízení dopravy a nákup jízdného? Proč se tím neinspiruje?

4) Rentabilita spojů a víkendová doprava

16. Jaká je průměrná obsazenost jednotlivých spojů IDOS, zejména večerních, víkendových a turistických linek?

17. Jaká je ekonomická návratnost sobotních a nedělních spojů, které jezdí dvakrát během hodiny?

18. Existuje analýza, podle které byly zavedeny víkendové spoje, ale nikoli večerní? Pokud ano, žádám její zaslání.

19. Byla někdy posouzena možnost zavedení dopravy na zavolání nebo mikrobusové přepravy dle poptávky? Kdy, a kdo ji posuzoval?

20. Kdy se kraj poprvé dozvěděl o koncepci dopravy na zavolání, a jaké kroky byly od té doby podniknuty?

5) Aplikace jiných krajů – srovnání

21. Jaké aplikace jiných krajů kraj sleduje, analyzuje a porovnává?

22. V čem se Královéhradecký kraj inspiroval aplikací DÚKapka, PID Lítačka nebo Moje DPO?

23. Jaké funkce má kraj v plánu do své aplikace přidat a do kdy?

24. Existuje analýza, proč kraj stále nemá plnohodnotnou aplikaci ani 10 let po jiných krajích?“

Povinný subjekt zaevidoval Vaši žádost pod sp. zn. KUKHK-IZ-109/MSZ/2025, posoudil ji a konstatoval, že se jedná o žádost o informace ve smyslu InfZ, která obsahuje potřebné náležitosti dle ustanovení § 14 InfZ.

O předání požadovaných informací byl požádán věcně příslušný odbor krajského úřadu, a to odbor dopravy a silničního hospodářství (vizte organizační strukturu krajského úřadu https://www.khk.cz/urad/organizacni-struktura/odbory).

K jednotlivým bodům Vaší žádosti uvedl odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu následující.

Ad 1.

Rozhodování o rozsahu dopravní obslužnosti není individuálním rozhodnutím jedné osoby, ale výsledkem komplexního plánování v rámci zákonné povinnosti kraje (ustanovení § 35 odst. 2 písm. f/ zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích, krajské zřízení, ve znění pozdějších předpisů), koordinace se starosty obcí a pravidelné revize jízdních řádů dle ekonomických a provozních možností. Konečné schválení koncepce provádí Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje.

Večerní spoje jsou zaváděny pouze tam, kde je reálný předpoklad dostatečného využití, případně v kombinaci se spoluúčastí obce, jak bylo uvedeno v předchozích odpovědích.

Ad 2.

Kraj není povinen zajišťovat konkrétní rozsah spojů v konkrétní časy, pokud to nevyplývá ze závazného právního předpisu. Zákon číslo 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných službách v přepravě), pouze stanoví, že kraj má zajistit dopravní obslužnost jako veřejnou službu v přiměřeném rozsahu, přičemž konkrétní skladbu spojů určuje kraj podle vlastních priorit, rozpočtových možností a potřeb regionu.

Závěr, že večerní spoje nejsou automatickým nárokem, vychází z výkladu zákona a dlouhodobě ustálené správní praxe.

Ad 3.

Královéhradecký kraj sleduje vývoj poptávkových forem dopravy, jako jsou služby „na zavolání“, avšak v českém právním a finančním prostředí zatím není jejich plošná aplikace běžná, zejména mimo pilotní projekty. Takové služby vyžadují:

• specializovanou IT infrastrukturu a dispečink,
• nákup techniky,
• aktivní zapojení obcí i místních komunit.

Kraj zatím tyto služby pilotně nerealizoval, nicméně o této formě do budoucna uvažujeme a sledujeme zkušenosti z jiných krajů. V současné době máme platné smlouvy s autobusovými dopravci do roku 2031, které nám umožňují zajišťovat dopravní obslužnost.

Ad 4.

Centrální analýza zaměřená výhradně na večerní spoje v jednotlivých obcích v současné době neexistuje. Potřeba dopravy je však průběžně vyhodnocována:

• na základě reálného počtu cestujících v jednotlivých spojích (elektronická data z odbavení),
• v rámci zpětné vazby od obcí a veřejnosti,

Zavedení nebo zrušení spojů vždy předchází konkrétní jednání se zástupci obcí a vyhodnocení využitelnosti.

Ad 5.

Královéhradecký kraj při plánování dopravní obslužnosti dbá na rovný přístup, zejména:

• zajištěním bezbariérových vozidel,
• uplatňováním slev a přepravních výhod pro držitele ZTP a ZTP/P.

Večerní dopravní obslužnost však není v Úmluvě výslovně garantována jako nároková služba, a proto se její poskytování odvíjí zejména od reálné poptávky a ekonomických možností.

Úmluva a její zásady jsou v našem kraji uplatňovány průřezově – nejen v dopravě, ale i v oblasti školství, sociálních služeb nebo přístupnosti veřejného prostoru.

Ad 6.

V systému IDS IREDO je v současnosti částečně umožněn nákup jízdních dokladů online, a to prostřednictvím e-shopu dostupného na stránkách https://eshop.oredo.cz/OredoWeb/, kde lze dobíjet elektronickou peněženku, pořizovat předplatné jízdenky a spravovat uživatelský účet. Pro využití je nutné mít fyzickou kartu IREDO.

Současně však probíhá dokončování nové mobilní aplikace pro odbavení cestujících, která již byla vyvinuta a aktuálně prochází interním testováním. Probíhá rovněž úprava Tarifu IREDO a Smluvních přepravních podmínek, které s mobilní aplikací souvisejí. Po dokončení nezbytných provozních kroků předpokládáme nasazení aplikace pro veřejnost ještě v průběhu tohoto roku.

Tímto krokem dojde k výraznému posunu v oblasti online nákupu jízdného a komfortu cestujících v rámci Královéhradeckého i Pardubického kraje.

Ad 7.

Královéhradecký kraj a společnost OREDO s.r.o., která je pověřena správou tarifu IREDO, dlouhodobě sledují vývoj v ostatních krajích i městech ČR, včetně nasazování moderních způsobů odbavení cestujících. O existenci systémů jako PID Lítačka, DÚKapka nebo IDS JMK má kraj přehled prakticky od jejich spuštění, a tyto poznatky byly zohledněny při návrhu a vývoji vlastní aplikace pro IREDO.

Jak bylo uvedeno v odpovědi na předchozí dotaz, vlastní mobilní aplikace IDS IREDO již byla vyvinuta a nyní prochází neveřejným testováním. Současně probíhají provozní přípravy (zejména aktualizace Tarifu IREDO a Smluvních přepravních podmínek), přičemž nasazení aplikace pro veřejnost se očekává ještě v letošním roce.

Ad 8.

Za stav, kdy Integrovaný dopravní systém IREDO dosud neumožňuje online nákup jízdních dokladů, nenese odpovědnost jediný subjekt nebo konkrétní osoba, ale jedná se o výsledek vícestupňového procesu, který zahrnoval:

• nutná politická rozhodnutí obou krajů (Královéhradeckého i Pardubického), které jsou společnými objednateli systému IREDO,
• povinnost provést veřejnou soutěž na dodavatele systému elektronického odbavení, kterou musela zajistit společnost OREDO s.r.o. jako technický správce systému,
• potřebu přizpůsobení odbavovacích zařízení u různých autobusových a železničních dopravců v systému IREDO.

Současně je třeba objektivně zohlednit také rozpočtové možnosti krajů. Královéhradecký kraj upřednostňuje zachování rozsahu nabídky spojů před investicemi do systémů, které sice mohou zjednodušit nákup jízdních dokladů, ale zároveň přinášejí další provozní náklady a jejich reálný přínos v podobě zvýšení počtu cestujících je diskutabilní.

Jak bylo uvedeno v předchozích odpovědích, mobilní aplikace pro IREDO již byla vyvinuta, v současnosti prochází neveřejným testováním a po dokončení všech technických kroků bude v letošním roce spuštěna pro veřejnost.

Ad 9.

Problematika zavedení mobilní aplikace a elektronického prodeje jízdenek v rámci systému IREDO byla v uplynulých letech opakovaně řešena na interních neveřejných poradách Královéhradeckého kraje a společnosti OREDO s.r.o. Žádné formální zápisy z těchto jednání nejsou k dispozici.

Mezi klíčové kroky podniknuté od roku 2020 patří zejména:

• vyhodnocení technických možností elektronického odbavení napříč zapojenými dopravci,
• příprava zadávací dokumentace a realizace veřejné zakázky na dodavatele systému,
• vývoj a testování mobilní aplikace, které v současnosti probíhá,
• příprava aktualizace Tarifu IREDO a Smluvních přepravních podmínek s ohledem na elektronické odbavení.

Předpokládáme, že v průběhu roku 2025 bude aplikace spuštěna pro veřejnost.

Ad 10.

Za uplynulé období nelze hovořit o nečinnosti, ale o postupné realizaci nutných kroků, které byly nezbytné pro technicky a smluvně správné spuštění mobilní aplikace a online prodeje v systému IREDO.

Zpoždění realizace bylo způsobeno několika faktory:

• nutnost koordinace dvou krajů (Královéhradeckého a Pardubického) a jejich politických rozhodnutí,
• nutnost provést veřejnou zakázku na dodavatele systému, kterou zajistila společnost OREDO s.r.o. jako organizátor dopravy,
• technická připravenost odbavovacích zařízení napříč různými dopravci včetně železničních,
• finanční ohledy – kraj dlouhodobě upřednostňuje zachování rozsahu dopravní obslužnosti před provozními výdaji na elektronické nástroje, které sice zjednoduší odbavení, ale samy o sobě nepřinesou nárůst poptávky.

Odpovědnost za uvedený stav je tedy sdílená mezi oběma kraji, správcem tarifu – společností OREDO s.r.o. a v částech technické realizace i mezi jednotlivými dopravci.

V současnosti probíhá interní testování mobilní aplikace a souvisejících funkcionalit, s cílem spustit aplikaci pro cestující veřejnost ještě v roce 2025.

Ad 11.

Srovnání mezi podmínkami v České republice a zemích jako Německo či Rakousko je velmi obtížné. Jedná se o státy s dlouhodobě výrazně vyššími veřejnými investicemi do dopravy, vyšší daňovou zátěží a rozdílným modelem financování veřejné dopravy.

Královéhradecký kraj v rámci daných rozpočtových možností usiluje o zachování dostupnosti dopravní obslužnosti i v menších sídlech. Řešení typu Deutschland Ticket nebo provozní systém stovek aplikací je záležitostí státní politiky, nikoli samosprávného kraje.

Mototaxi ani mikrobusové služby nejsou v ČR právně, smluvně ani infrastrukturně srovnatelně podpořeny jako ve vybraných regionech zahraničí.

Ad 12.

Ano, Královéhradecký kraj a jeho odborné organizace, včetně společnosti OREDO s.r.o., se dlouhodobě účastní odborných konferencí, pracovních setkání i evropských projektů, kde se vývoj sleduje.

Výstupem jsou zejména interní poznatky a vyhodnocení, která ovlivňují strategii plánování, a především přípravu nových projektů (např. připravovaná mobilní aplikace IREDO). Tyto poznatky nejsou zpravidla publikovány jako samostatné dokumenty, ale promítají se do dlouhodobých plánů (např. Plán dopravní obslužnosti) a zadávacích podmínek veřejných zakázek.

Ad 13.

Kraj přímo nesleduje žádné aplikace, sledování je prováděno především společností OREDO s.r.o. jako technicko-organizačním partnerem krajů a správcem tarifu IREDO, a to včetně způsobu integrace tarifů, přestupního modelu nebo komfortu uživatelského rozhraní.

Ad 14.

Nelze přesně určit, kdy byla tato konkrétní informace známa, ale systém Deutschland Ticket byl v odborné sféře široce komentován od roku 2022, kdy byl v Německu legislativně připravován.

Jedná se o celostátní produkt financovaný centrálně německou vládou, tedy nikoli o model přenositelný na úroveň samosprávného kraje. Přesto určité principy inspirují i připravované české projekty, jako je jednotný e-shop nebo elektronická peněženka.

Ad 15.

Královéhradecký kraj nevytváří záměrně vlastní aplikace pro každou službu zvlášť, ale preferuje jeden integrovaný nástroj pro celý systém IREDO, který bude obsahovat jak jízdní řády, tak nákup jízdného.

Rozdrobenost systému na desítky různých aplikací, jak je tomu v Německu, není cestou, kterou by kraj považoval za přínosnou – cílem je přehledné, jednotné a uživatelsky jednoduché řešení, které pokryje území obou krajů zapojených do systému IREDO.

Ad 16.

Královéhradecký kraj má k dispozici dílčí analýzy vytíženosti pro spoje, které sám objednává v rámci zajištění veřejné dopravy. Tyto analýzy slouží jako podklad pro optimalizaci jízdních řádů, rozhodování o zavádění nových spojů nebo případném omezení provozu.

Nelze však poskytnout celkovou průměrnou obsazenost spojů zobrazených v systému IDOS, protože tento zahrnuje i spoje komerční, mezikrajské či dálkové v celé České republice, ke kterým kraj nemá přístup k potřebným údajům o počtu cestujících.

V případě zájmu o konkrétní linku v rámci veřejné dopravy objednávané Královéhradeckým krajem je možné připravit podrobnou analýzu, avšak s ohledem na náročnost by šlo o placenou službu dle rozsahu požadavku.

Ad 17.

Veřejná doprava objednávaná krajem je ve své podstatě ztrátová služba veřejného zájmu. Víkendové spoje jsou často dotovány zcela bez ohledu na ekonomickou návratnost, protože plní jiný účel – zajištění základní mobility obyvatel, obsluhu turistických lokalit, přípojové vazby atd.

Případy vyšší četnosti spojů v krátkém intervalu o víkendu obvykle vycházejí z potřeb přestupních vazeb či snahy rozprostřít přepravní špičku (např. v oblasti Krkonoš).

Ad 18.

Královéhradecký kraj nedisponuje samostatnou analýzou, která by přímo porovnávala potřebu víkendových a večerních spojů a na základě níž by bylo rozhodnuto o jejich zavedení či nezavedení.

Zavádění víkendových spojů v jednotlivých oblastech vychází z dlouhodobého sledování poptávky, provozních zkušeností a možností rozpočtu, případně z podnětů od obcí, cestujících či dalších subjektů.

Večerní doprava naopak zpravidla vykazuje velmi nízkou obsazenost, a proto není ve většině oblastí zavedena, aby bylo možné udržet finančně udržitelnou síť spojení v jiných časech dne a dnech v týdnu.

Ad 19.

Doposud nebyl v Královéhradeckém kraji realizován pilotní projekt Poptávkové dopravy. V minulosti byly realizovány projekty týkající se spojů na zavolání, ale pouze takových, které měly jasně stanovenou trasu a cestující pouze rozhodl o tom, zda spoje bude vypraven nebo nebude (bude objednán nebo nebude objednán). Ekonomicky se však jedná o velmi náročný druh dopravy, protože fixní náklady zůstávají a při nejetí spoje se šetří pouze pohonné hmoty.

Poptávková doprava je však sledována v rámci odborné komunity a kraj se bude touto formou služeb zabývat v dalších letech, a to zejména po vyhodnocení projektů v jiných regionech. V případě vhodné oblasti, kde by byl zájem obcí, nevylučujeme přípravu pilotního řešení.

Ad 20.

Královéhradecký kraj vnímá koncepci tzv. poptávkové dopravy a sleduje její vývoj v některých českých regionech. V současné době se však kraj tímto typem dopravy aktivně nezabývá, a to z důvodu zaměření na jiné aktuální priority – zejména zajištění stability a spolehlivosti stávající dopravní obslužnosti, přípravu výběrových řízení na dopravce pro následující roky a optimalizaci stávající sítě spojů.

Ad 21.

Královéhradecký kraj a společnost OREDO s.r.o. správce tarifu IREDO sledují vývoj aplikací a digitálních řešení v jiných krajích i v zahraničí. Průběžně jsou sledovány zejména systémy jako PID Lítačka (Praha a Středočeský kraj), DÚKapka (Ústecký kraj), IDS JMK Poseidon (Jihomoravský kraj) či Moje DPO (Ostrava). Zkušenosti a provozní aspekty těchto řešení sloužily jako inspirace pro zadání veřejné zakázky pro vývoj vlastní aplikace.

Ad 22.

Konkrétní prvky inspirace nelze přesně vymezit, protože všechny uvedené aplikace mají do značné míry obdobné funkce a principy – liší se spíše v rozsahu, grafickém zpracování nebo technickém provedení. Je třeba zdůraznit, že žádná z těchto aplikací není univerzálně dokonalá a každé řešení musí být vždy přizpůsobeno podmínkám a tarifní struktuře konkrétního integrovaného dopravního systému.

V případě systému IREDO navíc hraje roli mezikrajská spolupráce, rozmanitost dopravců a typů odbavovacích zařízení. Výsledná aplikace tak musí respektovat tyto provozní specifika, které jsou odlišné od podmínek např. v městských systémech nebo v integrovaných oblastech s jediným technologickým řešením.

Ad 23.

Aplikace systému IREDO je ve fázi interního testování. V letošním roce se předpokládá její nasazení pro veřejnost. Základní funkcionality zahrnují:

• nákup časových i jednotlivých jízdenek,
• zobrazení platnosti dokladů,
• vyhledání spojení včetně přestupů v síti IREDO,
• informace o zpoždění vybraných spojů.

Do budoucna bude systém možné dále rozvíjet, zejména o možnost nákupu pro více osob, notifikace na výluky nebo změny spojů, či propojení s dalšími nástroji cestujícího (např. turistické služby, carsharing apod.). Vývoj se však odvíjí i od připravenosti odbavovacích zařízení jednotlivých dopravců.

Ad 24.

Královéhradecký kraj nedisponuje formální písemnou analýzou v tomto smyslu. Zpoždění v porovnání s jinými regiony je dáno kombinací několika faktorů:

• nutností politického souhlasu a spolupráce s Pardubickým krajem,
• složitostí veřejné zakázky na dodavatele systému,
• potřebou zohlednit různé typy odbavovacích zařízení u smluvních dopravců v IDS IREDO,
• preferencí kraje směřovat veřejné prostředky přednostně do zajištění spojů, nikoli do provozních nákladů IT řešení, které sice přináší komfort, ale nemají zásadní vliv na dostupnost dopravy.

Podrobnosti k vývoji aplikace jsou uvedeny ve zveřejněné smlouvě: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/29526664.

Odpověď zasíláme dle Vašeho požadavku elektronicky do Vaší datové schránky.

S pozdravem

Mgr. Alena Koukalová
vedoucí oddělení stížností a dozoru obcí